15. PUTOVÁNÍ - Otava s Blanicí, Vltava s Lužnicí

ročník 3. putování 15.

termín: 8. - 9. 6. 2019

PROPOZICE:

ZÁŽITKY:

• O strastech a slastech cest na jednotlivá putování již bylo mnohé napsáno. Tentokrát ale pořadatel dorazil přesně dle očekávaného harmonogramu. Na rozdíl od Jirky, pro kterého možnost přiblížení autobusem z Týna nad Vltavou k ubytovací základně byla nečekaným zjevením, jehož plný význam si uvědomil jen díky spatření ostatních účastníků, kteří již v gumokolním dopravním prostředku zaujali vyhlédnutá místa, nebo Jiřiny, která pro jistotu dorazila úderem půlnoci z pátku na sobotu.

• Sobotní plán byl vskutku smělý a čistokrevně soutokový - prozkoumat soutok Vltavy a Lužnice ze všech myslitelných stran. Nejprve z boku z neznašovské strany, pak shůry z vyhlídky nad Neznašovem, posléze z paluby výletní lodi a konečně ze špice od Semence.

• A byla to právě neznašovská strana, která nám dala nečekaně zabrat. Poprvé akrobatickým výkonem, když jsme se bohorovně rozhodli překonat výškový rozdíl mezi silničním mostem a cestou podél Vltavy střemhlav, podruhé, když jsme plánovanou červenou mezi Svatou Annou a Týnem nad Vltavou vyhodnotili jako neprůchodnou již po pár desítkách metrů a pár desítkách šrámů z všudypřítomné vegetace.

• Byla to ale právě neznašovská strana, kde se koncentrovalo nebývalé množství zajímavostí. O vyhlídce na soutok již byla řeč, Berchtoldovu hrobku, kostel Nejsvětější Trojice, neznašovský zámek či blízký židovský hřbitov nebo kapli Svaté Anny nutno doplnit. To vše na necelých 3 km, během kterých nás doprovázela naučná stezka ve tvaru kohouta.

• Plavba lodí představovala vítané a příjemné zpestření našeho objevování. Přesněji plavba loděmi - v krátkém časovém sledu totiž vyrážela Pálava s větší částí naší výpravy na palubě přes soutok do Kolodějí nad Lužnicí, ostře sledována další lodí mířící k přehradě Kořensko.

• Po plavbě a putování krásnými lesy s krásnými výhledy podél Lužnice na špici soutoku stál v cestě Semenec - místo s přírodovědným muzeem, kde právě probíhala akce ke Dni otevřených zahrad, a s opodál stojící rozhlednou. 

• Sobotní večer byl zpestřen svatebním veselím v areálu kempu, jehož jsme byli pasivními příjemci. Žádný velký vliv na náš bioritmus to však nemělo, to ze Semence se linoucí melodie kladenského Zrní jsme vnímali intenzivněji (zejména pak kladenští účastníci akce).

• Neděle byla o poznání lenivější a svůj významný podíl na tom měla rozvolněnost programu - nejprve pěší přesun do Týna nad Vltavou, pak - vzhledem k pohříchu rezivějícím kolejím v dané relaci - svezení autobusem do Číčenic, odtud pak přesun zpožděnými vlaky do Putimi. A rázem bylo jedenáct dopoledne. U soutoku Otavy s Blanicí se definitivně rozpadly poslední náznaky kolektivu a každý se podle svých možností a potřeb dostal do Písku či Putimi či jiné civilizace, která skýtala propojení s jeho domovem.

FOTOGALERIE: