23. PUTOVÁNÍ - Labe s Ploučnicí, Labe s Bílinou

ročník 4. putování 23.

termín: 26. - 28. 9. 2020

PROPOZICE:

ZÁŽITKY:

• Srdečné přivítání v chabařovickém kempu utnul náhle zaražený a překvapený pohled kolem dokola areálu a nutně následující otázka: "A auta máte vlastně kde?" Po nezbytném vysvětlení účelu naší návštěvy návratu k srdečnosti nic nebránilo.

• Katastrofické předpovědi na sobotu se naplnily, co se počasí týče, a ve sféře osobních trablů u někoho i překonaly. Do sobotního večera jsme tak zůstali o dva účastníky slabší.

• Deštivý den strávili na naplánované trase ti nejstatečnější, ostatní zvolili různé improvizované náhrady, třeba výlet lodí do Hřenska. Když už se ta příležitost naskytla, dostali přítomní indicii ohledně dalšího cyklu putování (který započne právě v Hřensku).

• U cesty na soutok Labe s Ploučnicí se pohybovala empatická a obětavá paní, která nás hbitě upozorňovala, že po této cestě nikam nedojdeme, neboť na špici soutoku slepě končí. Byla uklidněna, že přesně to je pro nás ten pravý cíl!

• Druhý soutok - Labe s Bílinou - neváhal pan recepční označit coby nejhnusnější na celém toku Labe. Nu, do první desítky žebříčku bychom ho asi nezařazovali, ale svůj nesporný specifický půvab měl a i přes městský ruch a beton jsme si ho užili.

• Vaňovský vodopád nicméně působí podstatně přírodnějším domem. Při své první návštěvě před bezmála čtvrtstoletím se poblíž něj promenoval mlok a tentokrát jsme na vzdálenost třiceti metrů koukali na zadek divokému prasátku.

• Hospůdka u hradu Střekov se vepsala do paměti striktním vyžadováním nošení roušek (naštěstí při konzumaci ne), to ústecký pivovar dělal větší čest jménu jednoho ze svých piv - Mazel.

• Pondělní mlhavé ráno důrazně upozornilo, jaké roční období aktuálně vládne. Okruh k novému jezeru Milada byl sice bez výhledu na Miladu, ale i tak to byla celkem pěkná tečka za tím naším severočeským příběhem.

FOTOGALERIE: